Kari je úplně prvním členem našeho teroru. Původní plán parťáka ke koni vzal rychle za své, když se do něj s bíglí tvrdohlavostí zakousla a otočila skóre na my dvě a parťák kůň. V roce 2002 jsme začaly agilitit (a jestli se nepozabíjely, agilití dosud…). Po vypořádání se s nenáviděným slalomem nás čekaly první závody - dopadly ve stylu vrrr…haf…třísk…dis dis…dis:) Postupem času se ale ze zcela neřízený střely stala střela vcelku řízená a už máme za sebou pár úspěchů. Kari je pro každou akci- stačí rychleji vstát z křesla a už je probraná z toho nejtvrdšího spánku, připravená vyrazit kamkoliv. Je to moje zlatíčko, hodně mě toho naučila a díky ní jsem tam, kde jsem (teď nemyslím v pr**** :o)

Oblíbené:
stopování a následné zuřivé pronásledování zajíčků, bažantů, srnek (co bych chtěla,že?)
hrabání a funění do myší díry ( o norování nelze mluvit, jelikož v životě nic nechytila)
vraždění sousedovic černé feny
podstrkování svých hraček (zvláště těch odporně pískacích) když se jí zrovna nevěnuji( tzn. pokud se opovážím sledovat televizi nebo se učit)
promenádování se koním přímo pod nohama a když už k ní nic netušící kůň skloní hlavu, zařve mu přímo do nosu ( Merlin dohání Carmenu k šílenství tím, že už neskáče tři metry do vzduchu, ale čumí na ní dál)
tříhodinové mazlení ( když je dobře vyběhaná a napapaná, pak je to takový roztomilý mimi)